chlapecek21o

Rande s vlastní šťávou: Den 4

Teorie

Dnes ještě trochu o stravě, ale nebude to nic složitého, slibuju.

Chci, aby pro vás urinoterapie byla dostupná, proto na začátku nevyžaduju žádné tvrdé eliminační diety, protože byste se na ně a na mě stejně vybodli. A to já nechci, to by mi bylo fakt líto.

Proto další vyřazování nechám na vaší úvaze a zkušenostech s vlastním tělem. Čím kvalitnější a zdravější bude vaše strava, tím čistší bude moč, a tím snazší pro vás bude ji přijímat.

Některé zdroje uvádí, že je vhodné se při urinoterapii stravovat vegetariánsky. Osobně je mi bližší názor Coena van der Kroona, který říká: „Pokud člověk pije každý den jednu sklenici ranní moči (nebo provozuje ještě jemnější formu urinoterapie; moje poznámka), nemusí se, co se týče stravy, řídit žádnými zvláštními pravidly. Přesto potrava, která je chudá na (živočišné) bílkoviny a sůl, přispívá k tomu, že má moč jemnější chuť a vůni.“ (C. van der Kroon: Zlatá fontána: Praktické využití urinoterapie. 1. vyd. Praha: Talpress, 1998. s. 61.)

Už víte, co by vám moč zkazilo, a teď byste asi chtěli vědět, co ji udělá chutnější a méně aromatickou: v první řadě ovoce, to bez debat. A pak prostě lehká jídla připravená z čerstvých surovin. Důležitá je také střídmost.

Tak nějak mám tušení, že tímto kurzem prochází především lidé vědomí, kteří už si otázku stravování pro sebe dávno vyřešili. A já vám do toho nechci zbytečně mluvit, tak jen pro jistotu vymezuju určité mantinely. Neměňte nic ze svých funkčních zvyků, zvlášť ne teď v době opatrného seznamování s urinoterapií, nemá to smysl. Urinoterapie je podle mých zkušeností bez problémů kompatibilní i s nízkosacharidovou stravou, která maso ve větší míře obsahuje. Na sobě mám vypozorované, že nejhorší je smíšená strava s vysokým podílem průmyslově zpracovaných produktů.

4_ovoce

Praxe

Včera jste svou moč prozkoumali zrakem a čichem, dnes je na řadě hmat (nebojte se, chuť nebude následovat tak rychle). Co prozkoumáme všemi smysly, to máme šanci poznat důkladně. Přímým kontaktem a pozorováním si sami ověříte, že to není nic nebezpečného, což koneckonců už dávno víte, pokud jste četli moje články.

V článku A není to náhodou jedovaté jsem se tomu, myslím, věnovala až dost.

Ale konec řečí, jdeme na věc.

Načůrejte si do kyblíčku čerstvou várku a ihned si v ní krátce umyjte ruce. Nejdůležitějším slovem předchozí věty je slovo ihned. Moč je totiž živá voda a velice rychle se na vzduchu mění. Dokud bude teplá, měl by to být příjemný zážitek, jako kdybyste se koupali v horském potůčku ohřátém na teplotu termálního bazénku. Když ji necháte vychládnout, zkazí se. Pokud se vám mezi načůrání a mytí vloudí pauza delší než 5 minut, nemilosrdně moč vylijte a počkejte na novou dávku. Nechcete si to přeci dělat těžší, než to je.

Je to poprvé, tak se nenuťte k nějakým rekordním časům, prostě umýt ruce a šlus. Ruce a kyblík umýt čistou vodou a hotovo. Jde se od toho.

Tip pro méně smělé: Pokud máte k dispozici dětskou urinu, můžete začít s ní, ale pamatujte na to, že to má být rande s vlastní šťávou, a co nejdřív přejděte na vlastní moč.

Než se do toho dáte, přečtěte si ještě úkoly, některé se mají plnit ještě před koupačkou.

Úkoly

Než si umyjete poprvé ruce v urině, mám na vás otázku: Co myslíte, jaké to bude? Těšíte se, nebo máte strach?

 

A teď můžete utíkat na záchod.

 

Svůj zážitek si opět zaznamenejte.

Co na to říkala hlava? Co na to říkaly ruce?

Jak se vyrovnáváte s tím, že jste TO udělali?

Selfíčko si dělat nemusíte, pokuste se svůj prožitek dostat do slov. Ale na druhou stranu, proč ne, klidně se vyfoťte a své úspěchy sdílejte s ostatními v uzavřené fb skupině nadšených čurofilů.

Alžběta Vintrová