Přečtěte si, co je urinoterapie. V tomto příspěvku získáte základní informace o léčebné metodě, které je věnovaný celý tento blog. Vlastně je to taková vstupní brána, ale jestli jste začali jinde, nic se neděje.

Kde se vzala?

Urinoterapie je prastará léčebná metoda používaná na celém světě. Spočívá v užívání (obvykle vlastní) moči (uriny), jejíž léčivé a léčebné účinky se potvrdily nejen během několika tisíc let praxe, ale také v mnoha studiích.

Nejstarší souvislé písemné doklady popisující léčbu vlastní šťávou pocházejí z Indie a jsou staré 5000 let. Pokud nade vše ctíte zásadu ad fontes a chtěli byste si přečíst, co v té Indii psali, hledejte v místní knihovně pod názvem Šivambukvalpa (a připravte se, že nenajdete). I v lékařských spisech starověkého Řecka najdeme informace o širokém využití této tekutiny. Kultury bez silné písemné tradice takové památky samozřejmě zanechat nemohli, ale je známé, že metoda léčby (nejen vlastní) močí se využívala a dodnes využívá po celém světě.

Možná si ještě vzpomenete na rady svých babiček, že odřeninu nebo jinou ranku je dobré počůrat, aby přestala bolet. V paměti přetrvává taky využití moči při léčení popálenin, omrzlin, vosích štípnutí apod.

Jestli se vám v životě už někdy potvrdilo, že to ty babičky tehdy dobře věděly, ať už jde o cokoli, tak jim věřte i v této oblasti.

Klasická medicína tuto metodu v uplynulých sto letech vytlačila na samý okraj zájmu a na léčbu močí se nabalila velká vrstva tabu a pocit odporu vůči vlastním výměškům. Dnes je moč bohužel nejčastěji prezentována jako odpadní produkt těla, kterým se odvádí jedy. Postoj k ní je v naší společnosti převážně odmítavý, i když nikdo nedokáže říct, co přesně by mělo být na moči tak hrozné.

O tvorbě moči a o tom, že není jedovatá, píšu zde: Žádný fialky, A není to náhodou jedovaté

Univerzální použití

Lidé, kteří začali urinu používat jako léčebný nebo preventivní prostředek, si mimo jiné pochvalují šíři jejího využití. Pomocí moči se totiž dají léčit nejrůznější problémy, vedle banálních zranění a lehkých onemocnění najdeme v literatuře doklady o úspěšném použití při léčbě cukrovky, rakoviny, astmatu, AIDS.

Při odborně vedené léčbě lze touto v zásadě jednoduchou metodou odstranit nebo zmírnit i velmi závažné potíže. Sama nemám tak hluboké znalosti a zkušenosti, abych vám na takové cestě dokázala poradit, a nechci si hrát na něco, co nejsem. Pokud byste měli zájem o lékařsky vedenou močovou terapii, zkuste kontaktovat paní MUDr. Vilmu Partykovou, která je českou jedničkou v tomto oboru.

Ale stačí vám i základní znalosti a můžete si urinou ulevit od běžných potíží, nebo třeba v nouzových případech, kdy nemáte k dispozici jiný přípravek, který by třeba lépe vyhovoval vašim současným přesvědčením.

Využití moči na běžná poranění se věnuju v e-booku zdarma Lékárnička na výlety aneb 5 vyčůraných tipů pro odvážné začátečníky.

O univerzálnosti použití píšu něco málo i v článku Jediný lék

Horem dolem, ze všech stran

Na urinoterapii mě baví, jak pestré jsou způsoby, jak můžete moč aplikovat. Pokud vás paralyzuje odpor a strach, nemusíte se rovnou pouštět do nějakých drastických praktik. Urina je velice účinná, když ji na tělo naneseme zvenku. Dá se používat na obklady, koupele, oplachování, masáže, je to účinná dezinfekce, kterou můžete vymýt ránu.

Kdo si troufne jít dál, může urinu používat i vnitřně, i tady se nabízí celá škála možností, z nichž každá pochopitelně vyhovuje jinému druhu potíží. Urinu můžete kloktat, promývat si s ní nos, kapat ji do očí, nosu i uší, hodí se také na vaginální výplachy. Moč je rovněž vhodným informačním nosičem pro homeopatické použití. Pití moči je z hlediska aplikace velice jednoduchá metoda, ale naráží na silné bloky v našich přesvědčeních. Ještě těžší je to s urinovými klystýry. Na pomyslném vrcholku žebříčku stojí podle mého názoru urinový půst. Koneckonců půst sám o sobě je těžká „disciplína“, a když ho ještě umocníte urinou,… Ale no tak, já vás k tomu nenutím.

Každý si v urinoterapii může najít svou cestu, svou chvíli i svou míru. Nenuťte se do ničeho, co vám není příjemné.

A co na té moči teda léčí?

To je jedna ze základních otázek, které si můžete klást. Přála bych si, abych vám na ni mohla snadno a jasně odpovědět, bohužel to neumím. Zdá se, že účinek moči je výsledkem komplexního působení několika principů. Ty jsou však neoddělitelné a obtížně měřitelné, proto se teď dostávám trochu na tenký led.

Je jisté, že v moči je obsaženo několik tisíc složek, z nichž většina zdraví nejen neškodí, ale naopak ho podporuje. Když podrobíte moč důkladné chemické analýze, což asi doma neuděláte, objevíte v ní nejdřív vodu. Moc vody, kolem 95 %. Pak je tam močovina, to slovo zní odpudivě, ale je na něm ošklivé jen to, že obsahuje slovo moč, které nám tak nějak smrdí. Ve skutečnosti je to konečný produkt metabolismu bílkovin, takže se jí vyhneme jen těžko, navíc v přiměřené koncentraci je pro naše tělo nutná. Dále v moči najdeme celou řadu solí, vitamínů, enzymů, hormonů, minerálů.

Delší výčet složek najdete v článku: A není to náhodou jedovaté?Plýtváme energií

Co se děje s močí v době nemoci a jak nám pomáhá moč k uzdravení, se dozvíte zde: Čůrací perpetum mobile.

Vstupní opatření

Než se po hlavě vrhnete do intenzivní močové terapie, udělejte pro sebe dvě zásadní věci: začněte pořádně pít a zamyslete se nad tím, co jíte. Nezapomeňte na to, že se s tím ještě potkáte! Doporučuju vyřadit hlavně všechny průmyslově přehnaně zpracované potraviny, dále se řiďte instinktem a zkušenostmi. Většina knih, které jsem o urinoterapii přečetla, doporučuje nejíst maso, aby byla moč méně aromatická. Zkoušela jsem to, ale já osobně rozdíl necítím.

Začněte pořádně pít a zamyslete se nad tím, co jíte. Nezapomeňte na to, že se s tím ještě potkáte!

Urinoterapie je vhodná pro každého, dokonce i pro děti, těhotné a kojící ženy. Těhotenská moč je dokonce spolu s kojeneckou močí považovaná za nejlepší. Ale nemusíte si kvůli tomu hned uhánět jiný stav.

Jedinou uváděnou kontraindikací pro používání uriny je současné užívání chemických léků. Zřejmě proto, aby se do těla nevracely, a nedošlo tak k předávkování.

Nevýhody urinoterapie

Doteď to bylo sluníčkové, ale osobně jsou mi věci, na nichž nelze najít ani smítko vady, podezřelé. Máte to taky tak? Bezvadným zázrakům nevěřím. Tak tady ty nevýhody máte:

1) Musíte překonat sami sebe. Začít z ničeho nic používat svou vlastní moč je pro mnoho lidí výzva (ti ostatní to rovnou zavrhnou). Než se vám to povede, musíte překonat strach, že je to jedovaté. Musíte se zbavit odporu, který ke své vzácné šťávě chováte (všimli jste si, že děti ho necítí?).

Není to nic hrozného, prostě přijímáte sami sebe. Kolikrát jste na to narazili v rámci svých osobnostně rozvojových aktivit. Tak to prostě udělejte i fyzicky. Přijměte sami sebe, přijměte to, co bylo ještě před chvílí součástí vašeho těla. Přijměte to zpět do sebe.

Okolí si může klepat na čelo, ale to je jejich věc. Koneckonců, nikomu to nemusíte říkat. Mně trvalo několik let, než jsem to dokázala říct nahlas.

2) Největší nevýhodou pro farmaceutický průmysl je, že svou moč už všichni máme, je zadarmo, a proto se na ní špatně vydělává. Možná i proto by po ně bylo lepší, kdyby urinoterapie zůstala zavřená v šuplíku tabu a pomatených zpátečnických šarlatánských praktik.

Ale tam já ji rozhodně pohřbít nenechám.

3) Třetí nevýhodou je… Vlastně už mě nic nenapadá.

Urině se nevyhnete!

Jestli si už po několikáté říkáte něco jako: „Ué, tak to bych nikdy…“ a „Jak někdo může…“, tak vám teď asi spadne čelist. Máte za sebou dlouhou močovou terapii. Nejsem jasnovidec, a i když o vás nic nevím, tak vám to říkám s jistotou. Několik měsíců jsme se všichni koupali ve vlastní šťávě a bylo nám při tom moc dobře.

Abych předešla vaší otázce, rovnou na ni odpovím: nezbláznila. Pokud jste prošli prenatálním životem v děloze své matky, máte za sebou úspěšnou dlouhodobou močovou terapii. A jelikož neznám nikoho, kdo by se na světě jen tak vyskytl, troufám si tvrdit, že jsme tím prošli všichni.

Plodová voda je tekutina, která obklopuje nenarozené dítě v děloze, na jejím vzniku se podílí organismus matky i dítěte a je v podstatě roztokem moči. Výzkumy ukázaly, že miminko plodovou vodu pije, dýchá, otevírá do ní oči, vtéká mu do nosu i uší. U dětí v děloze lze pozorovat aktivitu ledvin – tedy tvorbu moči, ale zajímavé je také to, že má nezastupitelnou funkci při správném vývoji plic a dalších orgánů a funkcí.

Plodová voda je roztok moči, který se samozřejmě od moči dospělého jedince docela dost liší, což souvisí především s odlišnými stravovacími podmínkami.

Kdo se moči nebojí?

S urinou se ale ve „slušné společnosti“ setkáte sem tam i po narození. Stále je to například uznávaná tekutina pro diagnostiku různých nemocí.

Ó jak nerada vzpomínám na přeplněnou čekárnu, přes kterou jsem měla s prázdnou „šampuskou“ dojít nejprve na WC a pak s plnou zpátky, když se paní doktorka rozhodla, že je potřeba udělat rozbor moči.

To byly ještě doby, kdy jsem o moči moc pěkně nesmýšlela a bylo pro mě utrpení ji takhle veřejně ukazovat. Že jsem si u toho navíc ruce počůrala, a tedy z mého tehdejšího pohledu kontaminovala, o tom raději nemluvím.

Mimo to se s močí, potažmo s močovinou, můžete setkat v lékárnách a drogeriích. Když totiž zblízka prozkoumáte složení některých krémů a mastí, a to často těch dražších, objevíte v ní nenápadnou složku „urea“. To není nic jiného než latinský název močoviny.

Na těchto krémech je zvláštní jen to, že na ně nejde udělat tak pěkná barevná atraktivní reklama, jako na krémy s obsahem kozího mléka, kustovnice, manga, granátového jablka, medu a dalších zázračných fotogenických složek.

Tabu

Moč je v naší společnosti zahalena hustým závojem tabu. Je to fuj, patří to do záchoda, nesmí se na to sahat a raději o tom nebudeme ani mluvit.

Od malička nás učili, že je odporná, počůraná holčička je „ostuda“, po čůrání se myjí ruce, protože nám na nich mohlo ulpět to děsivé cosi.

S tím je potřeba počítat, pokud se rozhodnete přistupovat k ní jinak. Jestli nejste moc velcí masochisti, tak to asi nebudete nikde na potkání vyprávět. Mně trvalo dlouho, než jsem se odvážila promluvit o tom, že moč je úžasný prostředek, kterého je do záchodu škoda.

Tabu je něco, co je nedotknutelné a zapovězené. Nemusí to být ale špatné nebo škodlivé. Zkuste se nad tím zamyslet.

Velkou výhodou urinoterapie je, že ji můžete kdykoli a kdekoli vyzkoušet, nepotřebujete žádné vstupní vybavení ani investice. Překonejte své vnitřní zábrany a zkuste to. Ale nespěchejte na sebe.

Překonejte své vnitřní zábrany a zkuste to. Ale nespěchejte na sebe.

V tomto článku jste snad dostali odpovědi na hlavní otázky, které se pojí s urinoterapií. Prostřednictvím odkazů na další články si můžete v jednotlivých oblastech znalosti prohlubovat podle vlastního zájmu. Jelikož tento článek má fungovat jako rozcestník, budou do něj postupně přibývat další odkazy s tím, jak bude postupovat má tvůrčí činnost.

Pokud vás už teď napadá cokoli dalšího, co byste potřebovali vědět, napište mi na alzbeta@lekarnickavnas.cz, ráda vám poradím a pomůžu nebo vás nasměruju na další informace.