Tohle je bezpochyby jedna z nejčastějších obav, kterou můžete mít, když o urinoterapii slyšíte poprvé. Před ní už je snad jen pocit odporu. Tato obava je zcela na místě a jsem si vědoma toho, že se nepohneme, dokud vás nepřesvědčím, že moč opravdu jedovatá není.

O nejedovatosti moči mě přesvědčily vlastní zkušenosti, ale některé věci mi pořád neseděly, až nedávno jsem pořádně pochopila, jak to celé je.

Hovínka a čůrání

předchozím článku jsme nakousli téma vztahu trávicí a vylučovací soustavy a podívali jsme se, odkud se bere představa, že moč je jedovatá. Řekli jsme si v něm mimo jiné, že moč a stolice mají společné snad jen to, že je pod vrstvou toaletního papíru a s opovržením splachujeme do záchodu. Jejich původ a princip vzniku je velice odlišný.

Než se začtete do tohoto článku, velmi vám doporučuji přečíst si ten minulý, plynule na sebe navazují a budete mít ucelenější přehled.

Jako většina lidí v naší společnosti jsem i já vyrostla s představou, že moč (nedej bože stolice) je něco odporného a nebezpečného, čemu se slušný člověk obloukem vyhýbá. Už ve škole se učíme, že je to tekutina, která odvádí z těla škodliviny a odpad.

Vybavená touhle představou jsem dostala první dítě. Najednou jsem zjistila, že se v těchhle fuj věcech musím hrabat mnohokrát za den. To je úplně patová situace!: přece ho v tom nenechám? Ale jak ho z toho dostat, abych se tím nekontaminovala já?

Naprosto chápu, na čem stojí úspěch jednorázových papírových plen, vlhčených ubrousků apod. Co nejméně se toho dotknout, aby mě to nezabilo. Možná i moje zkušenost s používáním látkových plenek a bezplenkovou metodou mi otevřela cestu k tomu, abych se mohla věnovat urinoterapii.

Teď už víme, že moč a stolice jsou si blízké jen na výstupu z těla. A je na čase povědět si, jak to tělo dělá, aby se zbavilo jedů, a jestli ty jedy jsou i v moči.

Nejdřív trávení

Trávicí soustava přivádí do těla živiny a zpracovává je, aby z nich měl organismus prospěch. K jejich vstřebávání dochází především v tenkém střevě, i když mechanismus je samozřejmě složitější.

Kam se živiny vstřebají?

No přece do krve, povrch tenkého střeva je velice členitý a hustě protkaný sítí vlásečnic. Ze střeva se látky dostávají do krve a v ní pak pokračují a proudí zbytkem těla. Tady se nám protíná trávicí soustava s krevním oběhem.

Myslím, že nemám dostatečné znalosti na to, abych fundovaně popsala krevní oběh. Snad postačí, když si uvědomíme, že propojuje všechny soustavy, protože bez krve se neobejde žádná z nich. V krvi putují k jednotlivým orgánům živiny, stavební materiál, ale také informace a pokyny ve formě hormonů a spol.

S tím, jak krev nasává živiny v tenkém střevě a kyslík v plicích, dostávají se do ní i věci, které bychom tam raději neměli. Životní prostředí, průmyslově upravené potraviny a každodenní stres vystavuje naše tělo velké zátěži. Je totiž původcem mnoha jedovatých látek, s nimiž si musí tělo poradit, aby se jimi dříve či později neotrávilo. A tak, i když se nám to nelíbí, v našem těle, a to i v krvi, kolují jedy a toxiny.

Krev obsahuje jedy.

Klidně svému tělu několikrát denně děkujte, jak je dokonalé, že ten chemický příval zvládá a dál funguje, jak má.

Je dokonalé, má na to své specialisty. Na čištění krve od jedů máme v těle játra. Jednou z funkcí jater (těch funkcí je neuvěřitelně moc) je čistit krev od jedovatých látek. Játra zbavují krev cizorodých molekul, které pak buď ukládají do sebe, nebo je posílají do žlučníku. Ten je ve formě žluči vyloučí do trávicí trubice. Kudy vede cesta z trávicí trubice, to víme. Játra filtrují krev a zbavují ji jedů.

A teď už konečně ta moč

Jakkoli je vše v našem těle propojené, neexistuje přímá linka z jater do ledvin, která by posílala do moči zplodiny z jater. Přímá souvislost mezi nimi není ani v soustavově pojaté západní anatomii, ani v konceptu čínské medicíny.

Ledviny, jakožto „začátek“ vylučovací soustavy, která je zodpovědná za tvorbu moči, mají úplně jinou funkci než játra.

Krev v játrech zbavená jedů (a to si, přátelé, podtrhněte) přichází do ledvin. Funkcí ledvin je udržovat rovnováhu mezi složkami krve. Nadbytečné množství vitamínů, hormonů, minerálů, enzymůvody zatěžuje krevní oběh, pro tělo je příliš energeticky náročné, aby vozilo věci, pro které zrovna nemá využití.

Ani vy si s sebou denně nenosíte zásoby jídla, pití, oblečení a knížek na týden, když víte, že se večer vrátíte do bezpečné blízkosti ledničky, šatny a knihovny.

Některé látky si tělo umí uložit pro pozdější potřebu a taky to dělá. Když se podívám na své břicho a zadek, tak musím říct, že to dělá výborně. Jiné látky si do zásoby nachystat neumí, a proto je buď použije, nebo vyloučí. Vyloučí je do moči.

Ledviny tedy filtrují krev a dělají to ve velkém: denně přes ně proteče 1700 litrů krve, z nichž vytvoří asi 160 litrů primární moči.

To je víc než tři velké sudy piva! Primární moč se pak postupně zpětným vstřebáváním koncentruje, takže z nás vyjdou jen cca 1 až 2 l finální moči denně.

Co je v moči

V moči, která opouští naše tělo, je obsaženo spoustu užitečných složek, které by tělo mohlo využít, kdyby je ovšem nevyloučilo.

Asi 95 % moči tvoří voda, následuje močovina, soli a dalších několik tisíc složek. Na předních místech vidíme vitamíny, hormony, enzymy, aminokyseliny, biogenní stimulátory a minerály nutné pro činnost těla.

Chcete to konkrétně? Tak je tam: močovina, kyselina močová, základy purinů, deriváty guaninu, histidin, kyselina hippurová, síra, stopy bílkovin, aminokyseliny, éterické kyseliny, glukóza, aceton, žlučové kyseliny, kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny, kyselina šťavelová, z enzymů pepsin, trypsin, amyláza, fostafáza.

Ale také všechny možné hormony, vitaminy rozpustné ve vodě (B, C) i v tucích (A, D, E, K), soli vápníku, železa, dusíku, draslíku, hořčíku, chloru, fosforu. Končím, je toho mnohem víc, ale myslím, že představu jste si udělali.

“Tak proč je teda vylučuje?” chytáte se za hlavu.

Co je navíc, musí pryč

Máme moc vitamínu C? Pryč s ním. Nadbytek železa a hořčíku? Pošlete je z kola ven. Pluje nám tu moc hormonů nebo enzymů? Nedá se nic dělat, půjdou. Teď je nepotřebujeme a nemůžeme si dovolit je tu jen tak držet. To bychom energeticky nezvládli.

Rozčiluje vás takové plýtvání. Pojďme mu učinit přítrž v navazujícím článku.


Alžběta Vintrová

Objevte se mnou tajemství urinoterapie ukryté pod nánosy tabu. Už téměř pět let se zajímám, jak lze vlastní moč využívat pro obnovení a upevnění zdraví, a o své zkušenosti se s vámi chci podělit. Jak jsem se k urinoterapii dostala si přečtete zde

2 komentáře

Hana Gé · Srpen 2, 2018 v 3:23 pm

Dobrý den,

v prvé řadě děkuji za zajímavý článek, dává mi smysl.

Nicméně mě tak napadlo, čím to je, že když vypiji kávový či kávovinový nápoj a jdu po hodině na záchod, tak v moči cítím jeho vůni. Je to kofein, který přechází do krve a tím tam zanechává svou vůni? Nevím, jen hádám… neznám proces zpracování kofeinu v těle.
Děkuji za případné objasnění 🙂

    Alžběta Vintrová · Srpen 3, 2018 v 10:07 am

    Dobrý den, děkuji, jsem ráda, že Vás článek oslovil. Když v moči cítíme vůni nebo chuť nějaké konkrétní potraviny, znamená to, že ji tělo nedokáže dokonale zpracovat. Po pravdě kafe nepiju (jo, i takoví lidi existují), tak nevím, co je nositelem vůně kávy, myslím, že kofein to nebude. To ale nic nemění na tom, že kofein v moči klidně být může. Takže podle mě se do moči dostala jak látka, která je odpovědná za vůni kávy, tak kofein. Je to srozumitelné?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *